Lokalita Janoch
Potenciální úložiště vyhořelého radioaktivního odpadu
Ukázala veřejná správa skutečný zájem o dialog s dotčenými obcemi? Představitelé státu tvrdí, že stát s vytipovanými obcemi jedná jako s partnery a jednotlivé kroky s nimi konzultuje. Postavení obcí a státu ovšem není rovnocenné, slibovaná legislativa stále neexistuje, a to i přesto, že proces výběru lokality stále běží. Opravdu je akceptovatelný státní monolog u takto zásadní stavby?
Neurvalé vysídlení původních obcí, stavba Hněvkovické přehrady, stavba jaderné elektrárny Temelín, provoz a následná velmi intenzivní sanace MAPE Mydlovary – chemické úpravny uranu, a nyní úložiště vyhořelého jaderného paliva. Stát vystavuje nepřetržitě několik generací obyvatel v této neprůmyslové oblasti soustavnou zátěží pod rouškou realizace strategických staveb. Celá podzemní stavba nebude zhotovena najednou. Prostory pro ukládání se budou budovat postupně v čase v souladu s požadavky na ukládání. Úložiště má být v provozu cca 100 let.
Rozhodl se stát vytvořit v původně zcela neindustriální venkovské oblasti průmyslovou zónu? Elektrárna stojí, úložiště se chystá, vedou se debaty o rozšíření jaderné elektrárny o 2 nové konvenční bloky a malý modulární reaktor. Přibyde výhledově průmyslová zóna? Nebude lákavé zvažovat stavbu nějaké gigafactory? Nezačne se tím území vylidňovat, nezačne mizet infrastruktura? Nepromění se tato část jihočeské krajiny ve značně industrializované území? Nebude do budoucna nakonec stále obtížnější zde žít?
Nebere stát na lehkou váhu pochybnosti vyplývající z koncentrace různých typů rizik v této oblasti? Státu a veřejné správě důvěřujeme v procesu hodnocení různých rizik podobných staveb. V jednotlivostech možná můžeme dostat uspokojivé odpovědi. Dostáváme je ale také v případě, že zde dochází k významné koncentraci rizik technických, bezpečnostních, kyberbezpečenostních, ekonomických či sociálních? Spokojíme se s obvyklým “to se zde nemůže stát”?
Mapa lokality
Co jde dělat?
Seznamme se důkladně se situací, například prostřednictvím níže uvedených webů a sociálních sítí.
Ptejme se svých obecních a krajských zastupitelů.
Ptejme se svých poslanců a senátorů.
Buďme aktivními občany a chtějme po státu a veřejné správě, aby volily zodpovědný a partnerský přístup k obcím při rozhodování o finální lokalitě. V tuto chvíli většina těch, kteří o lokalitě rozhodují, k ní nemají žádný vztah.
důležité odkazy
Webové stránky
Nechceme úložiště
Webové stránky obsahují přehled všech uvažovaných lokalit a celou řadu aktualit.
Spolek Nechceme úložiště Kraví hora je hlasem těch, kteří nesouhlasí s jakoukoli aktivitou, která by ve svém důsledku vedla k vybudování úložiště jaderného odpadu v lokalitě Kraví hora, především pak obyvatel obcí Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná a Sejřek na Žďársku (Kraj Vysočina) a Drahonín a Olší na Tišnovsku (Jihomoravský kraj), v jejichž katastrálním území se zmíněná lokalita nachází.
Platforma proti hlubinnému úložišti
Platforma je dobrovolným, neziskovým společenstvím obcí a spolků, dotčených projektem výstavby hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Aktuálně zastupuje zájmy 55 členů – 38 měst a obcí a 17 spolků.
Cílem Platformy je prosadit změnu v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
Obec Temelín
Informace k lokalitě Janoch na stránkách obce Temelín.
SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů)
Za bezpečné ukládaní všech radioaktivních odpadů v České republice je zodpovědný stát. Na základě původního atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.) byl bezpečný provoz úložišť a ukládaní radioaktivních odpadů svěřen Správě úložišť radioaktivních odpadů. Od roku 2001 je Správa organizační složkou státu.
https://www.surao.cz/hlubinne-uloziste/lokality/doporucene-lokality-2/lokalita-janoch/
Jaderný odpad - děkujeme nechceme!
Jaderný odpad – dekujeme nechceme! z.s. si klade za cíl vyškrtnutí lokality Březový potok na Horažďovicku ze seznamu lokalit pro vybudování hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu.
Sociální sítě
Ostatní
Řešení problematiky hlubinného úložiště radioaktivního odpadu na příkladech České republiky a Finska
REGÉCIOVÁ, Michaela. Dvoupřípadová studie: Řešení problematiky hlubinného úložiště radioaktivního odpadu na příkladech České republiky a Finska [online]. Brno, 2020 [cit. 2024-01-01]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/lkqzv/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Tomáš VLČEK.
Víte, že...
Finské ONKALO je lokalitou, ve které je výstavba úložiště vyhořelého radioaktivního paliva nejdále. Lokalita ONKALO vykazuje některé podobnosti s lokalitou JANOCH – např. relativně řídké osídlení v přímém okolí, těsná blízkost jaderné elektrárny.
Více je ovšem odlišností – jaderná elektrárna umístěná na ostrově, nedaleká Rauma se 40 000 tisíci obyvateli je významně industriální – papírenská výroba, zpracování kovů, pátý největší finský přístav. Obyvatelé nedalekého devítitisícového Eurajoki jsou stavbě úložiště výjimečně nakloněni (velká část z nich je zaměstnána v jaderné elektrárně a navazujících aktivitách). A navíc, finská legislativa respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě.
Více je ovšem odlišností – jaderná elektrárna umístěná na ostrově, nedaleká Rauma se 40 000 tisíci obyvateli je významně industriální – papírenská výroba, zpracování kovů, pátý největší finský přístav. Obyvatelé nedalekého devítitisícového Eurajoki jsou stavbě úložiště výjimečně nakloněni (velká část z nich je zaměstnána v jaderné elektrárně a navazujících aktivitách). A navíc, finská legislativa respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě.
V kontextu
Vyhořelé palivo z jaderných elektráren patří mezi nejnebezpečnější materiály vůbec. Obě české jaderné elektrárny (Dukovany a Temelín) vytvoří v průběhu svého plánovaného provozu přibližně 4 tisíce tun vyhořelého jaderného paliva. Česká vláda i další státy prosazují definitivní pohřbení do zemských hlubin. Žádné podobné zařízení na světě ovšem zatím není v provozu. Výstavba úložiště pokročila nejdále ve finském ONKALU, které se v roce 2024 chystá zahájit zkušební provoz. Při současném stavu vědeckého poznání nelze spolehlivě prokázat, že izolace vyhořelého jaderného paliva od okolního prostředí bude funkční potřebnou dobu statisíců let. Při povolování průzkumů i stavby úložiště je vždy upřednostněna vůle státu. Obce nebo spolky jako zástupci dotčené veřejnosti mají jen velmi omezené možnosti, jak hájit své oprávněné zájmy. Většina ohrožených obcí ale odmítá požadavek státu, který se na jejich „dvorku“ rozhodl uložit vysoce radioaktivní materiál. Obyvatelé 27 z nich jednoznačně odmítli plány na úložiště v místních referendech s průměrnou účastí 73 %. Správa úložišť nejprve slibovala pokračovat v hledání jen tam, kde získá souhlasy obcí, ale pak svůj přístup přehodnotila a rozhodla se prosadit průzkumy bez ohledu na ně…
Krátké animované skeče a komiks glosují aktuální témata energetické politiky České republiky. Postavené na fiktivních příbězích, mají za cíl upoutat pozornost ke konkrétním problémům a reálným situacím. Skeče jsou doplňkovým materiálem. Příběhy jsou smyšlené a veškerá podobnost postav s realitou je čistě náhodná.