Finské ONKALO je lokalitou, ve které je výstavba úložiště vyhořelého radioaktivního paliva nejdále. Lokalita ONKALO vykazuje některé podobnosti s lokalitou JANOCH – např. relativně řídké osídlení v přímém okolí, těsná blízkost jaderné elektrárny.
Více je ovšem odlišností – jaderná elektrárna umístěná na ostrově, nedaleká Rauma se 40 000 tisíci obyvateli je významně industriální – papírenská výroba, zpracování kovů, pátý největší finský přístav. Obyvatelé nedalekého devítitisícového Eurajoki jsou stavbě úložiště výjimečně nakloněni (velká část z nich je zaměstnána v jaderné elektrárně a navazujících aktivitách). A navíc, finská legislativa respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě.

Vyhořelé palivo z jaderných elektráren patří mezi nejnebezpečnější materiály vůbec.  Obě české jaderné elektrárny (Dukovany a Temelín) vytvoří v průběhu svého plánovaného provozu přibližně 4 tisíce tun vyhořelého jaderného paliva. Česká vláda i další státy prosazují definitivní pohřbení do zemských hlubin. Žádné podobné zařízení na světě ovšem zatím není v provozu.  Výstavba úložiště pokročila nejdále ve finském ONKALU, které se v roce 2024 chystá zahájit zkušební provoz.  Při současném stavu vědeckého poznání nelze spolehlivě prokázat, že izolace vyhořelého jaderného paliva od okolního prostředí bude funkční potřebnou dobu statisíců let. Při povolování průzkumů i stavby úložiště je vždy upřednostněna vůle státu. Obce nebo spolky jako zástupci dotčené veřejnosti mají jen velmi omezené možnosti, jak hájit své oprávněné zájmy. Většina ohrožených obcí ale odmítá požadavek státu, který se na jejich „dvorku“ rozhodl uložit vysoce radioaktivní materiál. Obyvatelé 27 z nich jednoznačně odmítli plány na úložiště v místních referendech s průměrnou účastí 73 %. Správa úložišť nejprve slibovala pokračovat v hledání jen tam, kde získá souhlasy obcí, ale pak svůj přístup přehodnotila a rozhodla se prosadit průzkumy bez ohledu na ně…